|
|
Faktory ovlivňující početnost nepůvodního savčího predátora kočky domácí (Felis catus) ve středoevropské kulturní krajině a lidských sídlech.
KALENDOVÁ, Pavlína
Kočka domácí je v současnosti jeden z nejrozšířenějších invazivních predátorů, který působí velké ztráty na populacích mnoha druhů. Vzhledem k pevnému propojení s člověkem se jedinci tohoto druhu vyskytují prakticky na všech kontinentech a mnoha ostrovech, kde působí jako silný extinkční faktor. Pomocí bodového sčítání jsem zjišťovala početnost koček a ptačích druhů v okolí Českých Budějovic a vyhodnocovala, zda vybrané faktory prostředí mají vliv na přítomnost kočky domácí. Mezi vybrané faktory byl zařazen typ lokality, biotop, počasí, teplota, roční období a množství porostu na dané lokalitě v době kontroly. Pouze počasí bylo jediným faktorem, který měl statisticky průkazný vliv. Konkrétně během polojasných a slunných dnů bylo zaznamenáno více koček než během dnů jasných či zachmuřených. Dále jsem zjišťovala, zda má přítomnost kočky domácí na dané lokalitě vliv na počet zaznamenaných ptačích druhů či počet jedinců. Dle výsledků přítomnost jedné či více koček na jednotlivých lokalitách neměla statisticky významný vliv na počet ptačích druhů či počet jedinců.
|
|
| |
|
| |
|
|
Selhávání reprodukce u kočky domácí jako součást antistrategie proti infanticidě
Ivanková, Lucia ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Kočka domácí spolu se psem patří mezi nejčastěji chované domácí mazlíčky. Na rozdíl od psa si však i za dlouhá léta domestikace ponechala svůj vzhled a svojí povahu v prakticky nezměněné podobě. Dokáže se velmi dobře přizpůsobit rozdílným podmínkám prostředí.
Kočka je plodný druh, který se úspěšně rozmnožuje v nejrůznějších podmínkách prostředí. Nedělá jí problém se přizpůsobit a rozmnožovat se v širokém spektru klimatických podmínek od oblastí sub-arktických až po rovníkové oblasti, stejně tak se úspěšně rozmnožuje jak v podmínkách městských kolonií, kde žije i několik tisíc koček na kilometr čtvereční tak i v arktických oblastech kde se hustota kočičí populace často pohybuje kolem jedné kočky na kilometr čtvereční. Existuje u ní i velká variabilita v taktikách páření od promiskuitního chování, přes polygynní systém až po monogamii.
Infanticida u kočkovitých šelem je běžnou součástí reprodukční strategie. Samec zabíjí mláďata, která nejsou jeho, aby samice dříve přišla do říje a mohl se s ní pářit a zplodit vlastní potomky. U kočky domácí je infanticida diskutovaným tématem. Je dlouhodobě tradována, ale ve skutečnosti je jen několik pozorovaných a popsaných případů infanticidy.
Jednou ze samičích strategií proti samčí infanticidě je i tzv. Bruce effect. U březí samice, jejímž mláďatům hrozí infanticida, dojde k potratu. Samice tak zabrání tomu, aby zbytečně investovala do porodu a péči o potomky, kteří jsou infanticidou ohroženi. Na základě dotazníkového šetření jsme se pokoušeli posoudit z analýzy dat o reprodukci kočky domácí, zda u ní existuje selhávání reprodukce jako antistrategie proti potencionální samčí infanticidě. Ze získaných dat se nám tuto hypotézu zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Do budoucna, aby bylo možné tuto hypotézu potvrdit, nebo vyvrátit, bude potřeba získat více údajů. Ačkoliv se z dotazníkového šetření nepovedlo získat jednoznačný závěr k hypotéze, poskytl dotazník velké množství zajímavých údajů k rozmnožování koček žijících v chovatelských stanicích zcela pod kontrolou člověka.
|
|
|
Fragmentace a savčí predátoři v lesních habitatech: faktory ovlivňující jejich distribuci a výběr prostředí
PAVLUVČÍK, Petr
Využívání krajiny člověkem způsobuje fragmentaci a ztrátu původních habitatů. Rozdílné druhy jsou na změny původních habitatů různě citlivé. Zvláště šelmy se mohou, v závislosti na menší hustotě potravní nabídky, s tímto jevem vyrovnávat hůře. Na druhou stranu středně velcí predátoři mohou prospívat v takto změněné krajině. Tato studie byla provedena během roku 2008 a 2009 v oblasti Českobudějovické pánve a jejím cílem bylo určit habitatové preference šelem ve fragmentované krajině. Během těchto dvou let bylo sledováno sedm druhů šelem pomocí metody pachových stanic. Zjištěné záznamy o jejich výskytu byly porovnány s fyzionomií sledovaných lesních ostrůvků a strukturou okolní krajiny.
|
host ::
RSS.